Plnost života s emocí
Život v jeho nejkřehčí formě, s plností a se vším, co přináší. Terapie a rituály nejsou o tom uzdravit se, zapomenout, něco vyřešit a být navždy šťastný. Jsou o hlubokém přijetí prožívaného příběhu, o odhalení toho, co tě vlastně trápí a brání ti v plném prožitku a volnosti. Já osobně věřím v to, že na svět se rodíme plní lásky a radosti, duše přicházejí, těšíc se na ten prožitek, jenže fyzická realita může být mnohdy jiná. V tělesné přítomnosti se můžeš setkat i s prožitky bolesti, nepřijetí, někdy i utrpením, a to může vést k zapomenutí na tvou plnost, svobodu a radost z jakékoli zkušenosti, která tě na cestě potkává. A to může znamenat i plnost prožitku bolesti.
Když se jakýkoli pocit nebo emoce objeví v tvém systému, nechtěj se jich zbavit. Posečkej s nimi, nemusíš jim hned přidávat příběh, význam, smysl a návaznost na příběh. Vymýšlet, zpracovat, nebo dokonce opravit.
Stejně tak jako život se děje, prochází nezachytitelně bez času, tak i emoce (elektrický výboj) chce tělem projít, chce protáhnout okruhy, aby bylo prožito.
Když takovou emoci či pocit chceš pochopit, příběh vymyslet, ovládnout, emoce se v systému zacyklí, a náhle jsou to měsíce nebo roky, kdy prožíváš stejné zranění, stejný pocit pořád dokola. Bolestivá vzpomínka se ti připomíná v jednání ostatních.
Zvláštní vždy je, když emoce nastoupí, celý vnímaný svět se přizpůsobí a kulisy se začnou měnit tak, aby odpovídaly tvému vnitřnímu pocitu. Může ti to přijít, jako že to není možné, že tohle žiješ pořád dokola. A to už může být ten klíč k prohlédnutí. V životě nikdy není nic dokola, to je jen klička mysli.
Víš, co je na tom úplně největší sranda? Že všechny ty neprožité emoce žijící v našich organismech navnímají děti, manželé, blízcí, a od nich se tento pocit odrazí. A oni, aniž by si to uvědomovali, zahrají ti přesně to, co vnímáš vevnitř.
Jak geniální a fascinující!
Když tě příště potká nějaký pocit, který by spadal do škatulky nepříjemný, dovol si ho plně prožít, přijmout a nikoho neobvinit! Nemusí to být v davu lidí, na zastávce nebo v práci. Vyhraď si na to místo, prostor, klid, protože když se tyto pocity začínají prožívat, můžou být i zahlcující. A ano, někdy si můžeš připadat, že snad blázníš.
Proto nabízím podporu a bezpečný prostor jak už v terapiích, tak v konzultacích, kde každá emoce a pocit mají své místo. Nechceme je vyřešit, opravit a zaškatulkovat. Otevřeme jim prostor, aby mohly být prožity a viděny.
Spoustu těchto pocitů a emocí stejně nemůžeš hlavou zachytit, ani nikoho obvinit z toho, že v tobě jsou. Je to čistě fyzická paměť DNA, která se může přenášet od tvých předků a jejich prožitků až po tvůj vlastní příchod na svět a prožitky s ním spojené.
Pokud tě toto oslovuje: 1. 11. pořádám v Třinci kruh, kde si právě budeme zvědomovat a prožívat svůj vlastní příchod na svět, abychom dovolili těmto emocím a pocitům, které si v sobě nosíme, být viděny.