Medicína ,,Zimní Brány,,
Zimní brána: O vůni hlodáše, snech a síle hranic
Všimli jste si někdy té zvláštní symetrie, kterou nám příroda v průběhu roku nabízí? V létě se mnoho z nás zabývá takzvanou Lví bránou, která vrcholí přesně 48 dní po letním slunovratu. Je to čas, kdy se kolektivně ladíme na vnější sílu a uznání maskulinního principu. Možná vás ale, stejně jako mě, napadlo, zda existuje i její protipól.
Dnes, 12. února, se nacházíme přesně 53 dní od zimního slunovratu. Jsme v bodě, který v druhé polaritě odpovídá právě oné letní bráně. Ačkoliv je toto období v tradicích spojováno se svátkem Imbolc, jeho vliv trvá několik týdnů. Zatímco v srpnu jsme zářili ven, nyní nás energie vede hluboko uvnitř.
Když keř promluví ve snu
V tomto období se často otevírají témata vnitřních vizí, ale i starých bolestí a vzorců, které nás mohou brzdit. Je to čas pro uctění feminní síly. Tyto "brány" jsou silnými transformačními milníky a někdy s námi mohou pořádně zamávat – skrze únavu, nemoci nebo pocity beznaděje. Právě do tohoto mého rozjímání ke mně přišel ve snu hlodáš.
Tento keř naprosto miluji. Má tu nejlahodnější a nejomamnější vůni, jakou si lze představit. Voní na metry daleko jako kokosovo-ananasová lahůdka připomínající pláže a letní slunce. Je fascinující, že tak malý žlutý kvítek v sobě nese takovou intenzitu. Zároveň je však hlodáš chráněn neprostupnými ostrými jehlicemi, přes které k sobě jen málokoho připustí.
Ochrana neviditelných darů
Hlodáš mě učí vnímat vlastní hranice a chránit to jemné a voňavé, co v sobě nosíme, i když to není na první pohled vidět. Často druhým nabízíme to nejcennější: pozornost, pochopení, naslouchání a péči – tedy právě ty hluboké ženské hodnoty. Protože jsou však tyto dary nehmotné, snadno sklouzneme k tomu, že se pro druhé rozdáme, jen abychom získali pocit přijetí.
I já sama tuhle zkušenost důvěrně znám. Někdy ustoupím ze svého směru a z toho, co potřebuji, jen aby byly naplněny potřeby druhých. Bolestivé na tom je, že se nám pak často vrací pocit nepovšimnutí. Když neustále porušujeme sliby dané sobě, probouzí se zklamání. Ostatně, i ve světě kolem nás teď můžeme jasně vidět místa, kde se hranice hrubě narušují.
Naděje a návrat k sobě
Odkaz této byliny vnímám hlavně v tom, abychom nezapomínali na své vlastní potřeby, přání a věci, které nás skutečně živí. O této medicíně mluví i Bachovy květové esence, když popisují účinky tinktury Hlodáše, který se převážně používá právě když
Člověk už nevěří v obrat k lepšímu a má pocit, že "to nemá cenu".
Nastala apatie po dlouhém boji nebo chronické nemoci.
Bytost se cítí vnitřně zlomená a jen pasivně přijímá osud.
Jeho medicína přináší novou jiskru naděje. Pomáhá člověku uvědomit si, že i když se vnější okolnosti nezmění okamžitě, vnitřní postoj může být zdrojem obrovské síly, která dovolí jít navzdory překážkám dál.
"V pozitivním stavu může člověk z hloubi nitra čerpat novou sílu a naději a potom je připraven zúčastnit se svého vlastního osudu. To neznamená, že by očekával nemožné – ví, že amputovaná noha nenaroste – ale přece jen odhodlaně doufá, že v rámci jeho osudu se vše změní k lepšímu. A tak jde navzdory všem nesnázím kupředu. Naučí se trpět, aniž by si stěžoval, protože poznal, že se často naučí nejvíce zkouškami a bolestivými zkušenostmi.,,
Malé zastavení pro vás
Zkuste se nyní na chvíli zastavit, nadechnout se a zamyslet se nad tím, co vás skutečně naplňuje. Co vás baví a přináší vám do života radost a chuť?
Teď se znovu nadechněte a vzpomeňte si, jak často si tyto okamžiky dopřáváte. Jak často sytíte své potřeby a zdroje, které vám dodávají vnitřní sílu? Zkuste s tím chvíli zůstat s rukou na srdci, rozpomeňte se na to, co vás opravdu sytí, a dovolte si na sebe vymezit čas.